Jdi na obsah Jdi na menu
 


Český strakáč - Ladislav Plaček

     
Tento příspěvek je sestaven na základě dostupných informací a   odborných článků. Je doplněn o mé poznatky, které jsem za deset let práce s tímto plemenem načerpal.

Nejprve něco k historii. Na počátku tohoto století byl vyšlechtěn přímo zušlechtěním stájového českého strakatého králíka na podnět J. V. Kálala. Kálal o jejich kožkách tvrdil, že se hodí k napodobení kožešin krtčích, tuleních a skunkových. Český strakáč vznikl v době, kdy postupně vyprchávalo opojení velkými náročnými plemeny králíků a chovatelé začali vyhledávat plemena menší a skromnější. V roce 1913 byl  založen Klub chovatelů českých strakáčů, který se však pro nedostatek funkcionářů za první světové války rozpadl. V roce 1933 vznikl Klub pro zušlechťování českého strakáče v Praze, který funguje doposud pod názvem Klub králíků českých strakáčů a letos oslaví 80 let založení. Jedním z prvních činů tohoto Klubu bylo vypracování nového standardu pro českého strakáče, který byl do té doby sloučen s anglickým strakáčem do jednoho plemene. V cizině (Německo 1935-1936) byli poprvé vystavováni Jaroslavem Dražanem. Bohužel jeho králíci byli tenkrát ohodnoceni jako méně vzrostlí neměčtí strakáči a tak nebyli ohodnoceni. První import proběhl v roce 1979 do SRN. První zemí, která českého strakáče uznala bylo Rakousko.

Standardní strakáči jsou heterozygoti se sestavou alel Kk. Ve vrhu se kromě standardních heterozygotních strakáčů objevují i nestandardní homozygoti - černí "kominíci" a téměř bílí "mlynáři". Během plemenitby jsem se však setkal několikrát s tím, že i mlýnář může mít normální boční kresbu. Jestliže použijeme k plemenitbě zvířat černých a bílých, dostaneme všechno potomstvo v typu strakáčů.

Nejčastějším barevným rázem je černý. Druhým nejpočetnějším je Český strakáč modrý. Vyvinul se z ČS černého zřejmě náhodnou mutací. Novějším barevným rázem je ČS havanovitý. ČS divoce zbarvený byl poprvé vyšlechtěn v roce 1946 přikřížením divokého králíka. Tento chov však zanikl po smrti chovatele. Znovu se objevil o 20 let později. V té době se objevil i ČS železitý, právě v těchto vrzích, zřejmě jako náhodná mutace. ČS madagaskaroví a želvovinoví byly vyšlechtěni př. Hrdinou a uznáni jako plemeno r. 1972. Jelikož je toto plemeno vyloženě českého charakteru, je na něj čerpána z řad chovatelů dotace od ČSCH. U českého strakáče se pohybuje okolo 100,-/za každé registrované mládě. Bohužel, ale pouze na černý ráz což diskredituje chovatele ostatních barevných rázů a logicky snižuje jejich počet.

ČS černožlutý má minulost odlišnou. Původně byl vyšlechtěn jako samostatné plemeno jménem "Plzeňský strakáč" plzeňským chovatelem V. Hrubým v roce 1910 (zdroj: ABCkrálíkáře)nezávisle na tříbarevném strakáči z japonských a ČS černých, železitých, žlutých a později modrých. Prošlechťování plzeňského strakáče bylo přerušeno válkou a opět započato v r. 1958. Později byl tento strakáč sloučen s rýnským strakáčem (dnes tříbarevný strakáč), od kterého se však liší jak kresbou, tak i velikostí. Tato chyba však nebyla napravena ani později a proto se Klub chovatelů ČS zasadil o změnu názvu na ČS černožlutý a tím i sblížení s typově bližším ČS.

Ve vrhu se nerodí pouze strakáči, ale i celočerní jedinci (kominíci) nebo tzv.mlynáři. Mlynáři jsou pro další chov nepoužitelní. Poznají se podle nedotvořeného motýlku. Většinou sami umírají po 30-50 dnech, takže se nehodí ani na výkrm a to přesto, že jsou po porodu kolikrát i větší než strakáči a kominíci. Počet mláďat je různý. Nejčastěji bývá ve vrhu kolem 5-6 mláďat. Samozřejmně se podáří i vrhy s 10-12 mláďaty, ale jde spíše o náhody. Samice má totiž 8 bradavek, takže při krmení jsou slabší jedinci v nevýhodě a stává se, že se pravidelně nenapijí. Proto po označení podkládám u více početních vrhů mláďata k jiným samicím, které vrhly přibližně ve stejnou dobu. V rozmezí 1-3 dnů. U stejného barevného rázu je pak potřeba udělat do ucha mláďatům značku, pomocí vpichu jehly, namočené do registrační barvy. V případě, že chováte různé barevné rázy, můžete je podložit navzájem a toto označování odpadá.

Český strakáč je po všech stránkách krásné a elegantní plemeno, které stojí za obdiv a chov. Vzhledem k tomu, že jde o kresebné plemeno a řekl bych jedno z nejsložitějších, je jeho chov poměrně náročný. Mimo tvar a typ totiž musí strakáč, kterého chcete vystavit na výstavách, splňovat i kresebné znaky a to, jak mi dají chovatelé za pravdu, je někdy hodně tvrdý oříšek. Do chovu začleňuji jedince, kteří splňují požadovanou hmotnost a mají co možná nejideálnější záď. Jsou typoví a pokud možno se silnějšími předními končetinami. Samci mají správně tvarovanou hlavu a neobjevuje se i nich náznak lalůčku. Naopak u samic je tento jev znakem dobrých matek. Když nemusím, nepoužívám jedince s přetrženým úhořem nebo spojenou skráňovou skvrnou. Ke šlechtění používám i Novozélandské červené a Havany. Zkoušel jsem i spojení s Vídeňským modrým. Králíci měli sice pěkný tvar a i v typu byli dobří, ale následně jsem se dost potýkal se srstí, které byla velmi dlouhá a méně pužná. U modrých je asi nejjednoduší použít černý ráz s dobrého chovu a ideální zádí.

Standard plemene

 Genotyp:

Genotyp

Plemeno

AA BB CC DD gg Kk

černý (ČSč)

AA BB CC dd gg Kk

modrý (ČSm)

AA BB cc DD gg Kk

havanovitý (ČShav)

AA bb CC DD GG Kk (yy)

žlutý (ČSž)

AA bb CC DD gg Kk

madagaskarový, (ČSmad, ČSDu)

AA BB CC DD GG Kk

divoce zbarvený (ČSdiv)

AA BeB CC DD GG Kk

železitý (ČSžel)

AA bb CC dd gg Kk

želvovinový - isabella (ČSželv)

achiachi BB CC DD GG Kk

činčilový (ČSči)

AA bjbj CC DD gg Kk

černožlutý (ČSčž)

AA bjbj CC dd gg Kk

modrožlutý (ČSmž)

 

Měsíční přírůstky hmotnosti:

 

měsíc

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

kg

0,5

0,9

1,5

2,0

2,4

2,7

3,0

3,3

 

Bodovací stupnice:

1.

Hmotnost

10 bodů

2.

Tvar

20 bodů

3.

Typ

20 bodů

4.

Srst

15 bodů

5.

Kresba

20 bodů

6.

Barva bílého základu, barva kresby

10 bodů

7.

Péče a zdraví

5 bodů

 

  Celkem

100 bodů

 

Pozice 1. - Hmotnost

3,00 - 3,14 kg

3,15 - 3,29 kg

3,30 - 4,00 kg

8 bodů

9 bodů

10 bodů

 Pozice 2. - Tvar
viz. všeobecná část

Pozice 3. - Typ
viz. všeobecná část
Tělo: válcovité, zavalitější s krátkým krkem, jemnější kostry. Hlava: krátká a široká. Končetiny: středně dlouhé » Postoj: středně vysoký. Uši: masité, dobře osrstěné, na koncích pěkně zaoblené, délka 10,5 - 11 cm.

Pozice 4. - Srst
Srst: hustá v podsadě. Pesíky: pravidelně rozmístěné, nepříliš dlouhé. Délka krycího chlupu je asi 2,5 cm.

Pozice 5. – Kresba 

Kresba hlavy: motýlek, skráňové skvrny, oční kroužky, zabarvení celých uší
Motýlek: tvoří kresbu nosní. Tvoří ho: dvě plná oboustranná křídla, která mají uprostřed nad nosem zaoblený výběžek - trn. Křídla se obloukovitě rozkládají přes ústní koutky a zasahují lehce obrubu spodního pysku. Oční kroužky - tvoří oční obrubu, jsou zcela uzavřené, stejnoměrně široké asi 1 cm. Skráňové skvrny - pod očními kroužky, kruhové mají přednost, plocha = cca 1 cm2. Uši: zcela zbarvené, u kořenů bílé, od základní barvy ostře ohraničené.
Kresba těla: úhoř a boční kresba
Úhoř - 1,5 až 2 cm široký barevný pruh počínajíci v týle a probíhající nepřerušeně ppo hřbetě až ke koření pírka. Pírko: zbarvena vrchní část. Boční kresba - jemné skvrny rozložené stejnoměrně po obou stranách zadní partie těla. Nemají zabíhat do sebe ani se dotýkat úhoře. Ideální stav: 5 skvrn na každé straně.
 

Pozice 6. - Barva bílého základu, barva kresby
Základní barva: čistě bílá v krycím chlupu i podsadě.
Barva kresby:

 a) ČS černý: sytě černá s mimořádným leskem, břicho je poněkud matnější, zcela stejnoměrná, bez odstínových odchylek - jako u Aljašky, bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Podsada: modrá. Oči: hnědé, tmavší odstín. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé.

 b) ČS modrý: lesklá, sytá modř o něco světlejší než u Vídeňského modrého. Bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Podsada: šedomodrá světlejšího odstínu. Oči: tmavěji šedomodré. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

c) ČS havanovitý: havanovitě hnědá bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Podsada: šedomodrá. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

d) ČS žlutý: odpovídá barvě Sž bez lesku, lépe barvě Nč bez bílých, černých nebo jinobarevných chloupků. Oční kroužek: velmi úzký světlejší až šedobílý proužek. Podsada: nažloutlá až slabě načervenalá. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

e)ČS madagaskarový: Barva krycího chlupu:: žlutohnědá až žlutočervená. Závoj: na této barvě se rozprostírají velmi tmavé pesíky tvořící velmi jemný sazovitý závoj. Oči: tmavohnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

f) ČS divoce zbarvený: Odpovídá některému ze tří stupňů divokého zbarvení jak je popsáno
u Belbického obra. Podsada + mezibarva: odpovídá zbarvení BO. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

g) ČS železitý: odpovídá 5. a 6. pozici belgického obra železitého. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

h) ČS želvovinový: odpovídá madagaskarovému zabarvení, ale na místě černých chloupků jsou modré bez bílých. Oči: šedomodré. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé 

i) ČS činčilový: barva odpovídá Čm v páté a šesté pozici. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

j) ČS černožlutý: Všechno kresebné znaky musejí být dvoubarevné (složené z barev černá + žlutá) s výjimkou skráňových skvrn, které mohou být jednobarevné. Kresebné barvy: lesklá sytě černá + žlutá s oranžovým nádechem. Obě barvy mají být bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

j) ČS modrožlutý: Všechno kresebné znaky musejí být dvoubarevné (složené z barev modrá + žlutá) s výjimkou skráňových skvrn, které mohou být jednobarevné. Kresebné barvy: lesklá sytě modrá + žlutá s oranžovým nádechem. Obě barvy mají být bez bílých nebo jinobarevných chloupků. Oči: hnědé. Vousy: pigmentované. Drápy: bílé

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Přípustné vady

Pozice 1. - Stupnice hmotnosti 

Pozice 2. - Všeobecná

Pozice 3. - Všeobecná č. + tělo a hlava: mírné odchylky od požadovaného typu. Kostra: poněkud hrubší. Končetiny: příliš krátké, hrubé, dlouhé. Uši: tenké, menší odchylky od stanovené délky. 

Pozice 4. -Srst: řidší. Pesíky: tvrdé, nepružné, nepravidelně rozmístěné. Menší odchylky od předepsané délky srsti v krycím chlupu.

Pozice 5. - Trn: příliš velký, malý, mírně zdeformovaný. Motýlek: mírně defomované křídlo, křídla nezasahující obrubu spodního pysku. Nežádoucí skvrnky: na hlavě. Oční kroužky: nestejnoměrné, širší, užší. Skráňové skvrny: nestejnoměrné, větší, menší. Kresba: méně ostré ohraničení uší na čele.
Úhoř: méně stejnoměrný, zoubkovaný, širší, užší. Boční kresba: chudší nebo bohatší, asymetrie na obou stranách. Boční skvrny: lehké spojení. 1 až 3 barevné skvrny na přední partii těla (nepočítá se hlava a uši), je jedno jestli je na povrchu nebo na spodině těla vč. zátylku a hrudních kočetin.

Pozice 6. - Bílý základ: nažloutlý nebo jiný nádech. Podsada bílého základu: nažloutlá nebo našedlá. Barva kresby: méně výrazná nebo smytá, ojedinělé barevně nepřípustné chloupky. Skvrnka: bílá na povrchu pírka, ve zbarvené skvrně boční kresby nebo v dolní polovině uší. Horní pysk: růžově zbavený rozštěp. Oči: mírné odstínové odchylky od předepsané barvy. Drápy: pigmentované. Vousy: bezbarvé (bílé).

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. všeobecná část

Nepřípustné vady

 Pozice 1. - Hmotnost nižší než 3,00 kg a vyšší než 4,00 kg (neklasifikován) 

Pozice 2. - Všeobecná 

Pozice 3. - Všeobecná č. + Typ: vysloveně dlouhý, protažený (výluka). Hlava: úzká, dlouhá (výluka). Uši: <9 > 12,5 cm (výluka).

Pozice 4. - Srst: téměř bez podsady (výluka), a velké odchylky od stanovené délky v krycím chlupu (výluka).

Pozice 5. - Kresba:
Kresba hlavy: Motýlek - neúplný (výluka). Skráňová skvrna - chybí (výluka). Trn - chybí (výluka). Spojení: jedné skráňové skvrny s očním kroužkem (neklasifikován), obou skráňových skvrn
a očních kroužků (výluka), očního kroužku s motýlkem (výluka), očního kroužku nebou skráňové skvrny s kresbou uší (výluka). Oční kroužky: neuzavřené (výluka). Spodní pysk: celý úplně zbarvený. Chybějící jakýkoliv kresebný znak na hlavě (výluka).
Kresba těla: Úhoř - jakkoliv přerušený (výluka), Boční kresba: méně než 3 skvrny na jedné nebo obou stranách, přičemž se nepočítá patní skvrna přecházející na bok (neklasifikován), úplné splynutí b. kresby nebo plášťová kresba (výluka). Více než tři barevné skvrny na přední partii těla (mimo hlavy a uší) včetně zátylku a hrudních končetin (neklasifikován). Skvrnky na strucích králic nejsou vadou.

Pozice 6. - Bílý základ: silně nažloutlý nádech (výluka), silně znečištěný (neklasifikován). Kresba: silné promísení bílými chloupky (výluka). Oči: Jiná barva (výluka). Bílá skvrnka:
v motýlku, očním kroužku, skráňové skvrně, horní polovině uší (ve všech příp. výluka). Skvrnka jiné barvy než je posuzovaný bar. ráz (výluka). Podsada kresby: bílá nebo jiná barva (výluka). Bílý rozštěp pysku nebo skupina bílých chloupků na rozštěpu (vždy výluka).

Pozice 7. - Péče a zdraví
viz. všeobecná část

pict0073.jpg    58-4-l.jpg

 

  

 

 

 

 

s-35-l.jpg

 cshav.jpg

 

 

 

 

 

 

68-3-p.jpg68-18-p-1.jpg

 

 

 

 

 

 

 

pict0043.jpgpict0011.jpg